2008 - ....

 

 

27.12.2008     Vánoční závod na Hluboké

 Sobotní ráno bylo mrazivé. Přesto moji páníčkové přijali pozvání Elišky, abychom se účastnili Vánočního závodu, který pořádala ZKO Falco. Původně měla jet i Terka a Renča, ale nevyšlo to. Jeli jsme sami.

   Závod byl podobný jako náš kapří, ale trochu víc pracovnější. To mi vůbec nevadilo, protože jsem plný energie. Při čekání jsem směl být s páníčky v místnosti s kamny, která byla povýšena na  můj soukromý kennel na cvičáku na Hluboké už při skládání minulé zkoušky.

    Disciplíny mě bavily. A udělal jsem páníčkovi radost, že jsem nic z výcviku nezapomněl. Našel jsem párek pod terčíkem, makety jsem také docela dobře obíhal, zatímco páníček seděl uprostřed na židli a ukazoval, kam mám zrovna běžet. Tu první jsem musel napřed přeznačkovat po ostatních psech. Páníček perfektně zastřílel ze vzduchovky. Převážení na kolečku jsem vydržel jen chvilku, pak jsme povozili Jarku a na konec bylo zadržení figuranta.

   Při sčítání bodů jsem se s paničkou rozdělil o její párek k obědu. Všichni přátelé si mě všímali a drbali mě. To se mi také líbilo. Byla to chvilička na povídání si, co se komu stalo za tu dobu, kdy jsme se neviděli. Potěšila mě například Mirka, že se mnou zase počítá na příští léto na stopy. A to já přece také, chystám se totiž na další stopařskou zkoušku. ☺

  Vyhlášení proběhlo rychle, než padne tma. Dostal jsem krásný diplom. Pak jsme museli vyrazit k domovu. Teď už spím v posteli a trochu chrápu, zatímco panička píše a píše.... Dnešní den byl  zase moc SUPER.

 

 

7.12.2008     Závod o Hlubockého kapra

V neděli jsme po dlouhé době vyrazili mezi pejsky. V Křenicích se konal 2.ročník závodu o Hlubockého kapra. Panička trochu pomáhala s vymýšlením disciplín a s organizací.

První chvíle byly nepříjemné, protože začalo pršet, ale páníček nám  vyndal z auta různé kabátky. Povídali jsme si s Renčou a Katkou Od Jindřišky, zatímco panička hodnotila disciplínu "skořápky". A co jsme všecko museli dělat?? Spoustu věcí. Ale když nám to nešlo, nebo se nám nechtělo, tak se nic nedělo. Byla to jen hra. Sice ti, co vyhráli, si odnesli rybu, ale mně ji panička stejně občas kupuje, i když nikde neblbnu. A tohle na nás tentokrát vymysleli....

Tentokrát jsem měl povoleno už i pořádně kousat, protože nožička je čím dál lepší. Toho jsem také využil, kousal jsem jak o život a vůbec se mi nechtělo jít od figuranta pryč.

Když jsme všechno prošli, čekali jsem s Jindřiškou pod dekou v autě na to, co jsme vyhráli. Trvalo to nějakou chvíli. Páníček chvátal, Katka také, proto jsme odjeli domů dřív. Panička musela být do konce, tak mi přinesla pískací hračku a úžasné prasečí ucho, které jsem do té doby odmítal jíst. Snědl jsem ho na vyčistěném koberci, protože páníček nebyl doma a neviděl to ☺.

 

tady si mě páníček našel

 

25.10.2008     " Prodloužený víkend  Pikovice "
 

V  Pikovicích jsem nesměl chybět, i když jen jako přihlížející divák.

No...., dobře, když to nebude číst můj doktor, co mi operoval, jednou  jsem dostal kousnout. Páníčkové se domluvili s Bobem, aby mi dal kousnout bez běhání a opatrně. To tedy nemuseli, protože už 14 dní chodím hezky po všech čtyřech, protože na moji nožičku začala zabírat homeopatika.

Páníčkové si povídali s ostatními, hlavně tedy panička a páneček seděl v autě a pracoval, jak jinak. Tentokrát jsem směl ven jen na chvíli, ale byla tam malá štěněčí holčička a já se před ni válel na zádech a různě předváděl, jaký jsem velký chlap.

Den byl krásný, slunečný. Moc se vyvedl, já jsem pak doma zbodnul mísu jídla a spal jsem jako dřevo. No jo, v teplé posteli, ještě jsem slyšel, jak panička lituje ty na táboře a pak už nevím nic..... :-)

 

 

1.9.2008     Kunžak - konec léta..... úžasný psí tábor

 A pak, že člověk nevstoupí dvakrát do stejné řeky. Možná do řeky ne, ale do rybníka určitě. Komorník u Kunžaku. Konec léta je už třetím rokem stále stejný a stále stejně skvělý. Naučili jsme se jezdit na výcvikový tábor, který pořádá  ZKO Falko. Za lidmi, kteří nás přijali mezi sebe. Podruhé do Kunžaku.

   Kemp na Komorníku tentokrát skryl do svých chatek šedesát psů se svými pány. Kdo by kempem procházel, asi by tomuto počtu lidí a jejich chlupatých přátel nevěřil.

   Kdo nebyl nikdy na takovém táboře, těžko pochopí skupinu bláznů, kteří o dovolené dobrovolně vstávají za kuropění, aby vyrazili šlapat stopu do trávy mokré rosou. Za jakéhokoliv počasí vyrážejí po zhltnutí něčeho k snídani na "poslušnosti".  A chystají se na podvečer, kdy potěší své psy výcvikem obran, kterýžto  je pro naše miláčky odměnou za celý den.

   Pobyt zde se vyznačuje i různými společnými znaky, které na první pohled určují, jaké plemeno chováte. Pozná se to nejen podle chlupů na pokrmu, nebo těch, co plavou snad v každém hrnku s čajem. Po několika dnech se naše oděvy pokryly různými druhy chlupů a také slintů. Především oblečení boxerkářů nabralo podobnou patinu. Za prvé podle toho, s kolika placatými čumáky cvičili ve družstvu a také, jak často své přátele chodili navštěvovat do vedlejších chatek.  Naše nohy a ruce se pokryly modřinami a škrábanci, které jsme si hrdě ukazovali. :-) Naši mazlíčci se radují hodně vehementně a vítají své přátele nejinak.

   Rozdíl mezi ovčáčkáři a boxerkáři se zde projevoval snad jen v jediném případě. Zatímco dlouhosrstí přátelé s dlouhými čumáky spali převážně ve svých kennelech a boxech, většina rozmazlánků boxerů spinkala na postelích na svých dečkách a pelíškách. Jsou i tací, kteří nechtěli spát sami v chatce, když šli jejich páníčkové na pokec. Ti pak měli kennel pojízný zn. Renault, který byl večer pravidelně zaparkován na cestě nad stanem, kde se sedělo a povídalo. Chlapci si totiž rozdělili úlohy. Cedrik vyl a Baron pravil, že on raději sežere ty dveře.

 Hned po našem příjezdu měli Bára a Cedrik naprosto jasno i v tom, jak kdo bude spát a jak to bude vůbec. Tak jako vloni. Postele i paničky si vzájemně střídali, protože jsem tentokrát odmítla spát na úzké palandě s oběma. Vloni jsem po ránu musela vždycky trochu zapracovat na některých částech těla, abych je narovnala. Na to jsem pomyslela včas a tentokrát jsem povolila do jedné úzké postele jen jednoho psa. Barevnými měkkými pelíšky a spánkem v postelích končí rozdíl mezi boxery a ostatními účastníky tábora. Ať už ovčáky, nebo jinými plemeny. Práce je pro všechna plemena stejná.

   I když se na táboře vstává brzy, čas neskutečně letí a jako vždy ho nebylo mnoho na povídání. Snad jen večer, kdy se sedělo společně u dlouhého stolu pod stanem a hodnotil se den. Všecko se točí vlastně jen kolem psů.

  Venčení, stopa, krmení - těch co snídají, venčení, poslušnost, venčení, obrany, krmení, venčení před spaním... někdy i v noci....

   Členové Falka mají neskutečnou výhodu oproti nám z Prahy a okolí. Mají perfektní cvičák a hlavně, úžasné instruktory a figuranty. Jsou to skvělí lidé, kteří se nám bez nároku na odměnu věnovali od rána do večera. A co je  hlavní pro nás, nepohrdají boxery, jako to bývá na našich cvičákách. A také páníčky, kteří zpočátku netuší, jak vlastně výcvik psa vypadá. Je to hodně dané i tím, že poznali boxíky Elišky N. a díky tomu i jejich povahu. Každému psovi i jeho páníčkovi jsou ochotni se individuálně věnovat a to se projevilo už po prvních dnech. Většina pejsků se viditelně zlepšila ve svých výkonech. Stejně tak jejich páni. Přesto se najdou zatvrzelí jedinci, kteří jsou schopni vylepšit psa, nikoliv však sebe. ( náš rodinný problém )

   Tábor byl nabitý akcemi. V úterý a ve čtvrtek se konaly zkoušky.  Bára se účastnil díky operované noze pouze zkoušky stopařské - FPr1, kterou složil na 94 bodů. Čtyři body proflákl tím, že si lehá pomalu při zalehávání předmětů. Zkoušek se účastnil i Cedrik a složil nejen FPr1, ale také čtvrteční ZM. Ve čtvrtek se účastnil jako jediný zástupce plemene boxer.

   Další úžasná akce bylo zadržení figuranta ve vodě. Tohle si naši psi nemohou nikde jinde vyzkoušet. Také jsme si to všichni jaksepatří užili. A na konci tábora - bojovka.

  Asi to je normální, že když někomu vyprávíme naše zážitky, nedokáže se vžít do atmosféry, která zde byla. Pak není divu, když se třeba zeptá, jestli to, co tady vyvádíme, není trápení psů. Naopak. Všecko, co se tady dělá, je pro jejich dobro a pro radost. Výcvik i zábava. A kde je radostný pes, je i radostný pán.

  Baron si tento tábor naprosto užíval. Poslušnosti nemusel, tak to pro něho byla hlavně zábava. Navíc konečně některým jedincům došlo, že oslovení "pane Barone ", je pro psa vznešeného, majícího několik honosných titulů, to jediné správné a chovali se k němu s patřičnou úctou. Proto se náš psík rozhodl, že je svojí přítomností poctí i napřesrok.   UŽ  ABY  TO  BYLO !!!!!!  

 Tady jsme fakt unavení. Jinak jsem se o paničky postel dělil s Cedrikem :-)

 

..... bojovka

 

 

26.8.2008   LVT  Kunžak

 

SLOŽENA  ZKOUŠKA  FPr 1 na 94b. Video ze zkoušky naleznete na konci stránky.

 

28.7.2008     LVT PIKOVICE

 

Na výcvikový tábor do Pikovic jsem letos pouze dojížděl, ale i tak jsem si ho užil. Páníčkové se snažili, aby mě dopřáli co nejvíce zábavy, když mi pan doktor díky kulhání po operaci povolil pouze klidový režim.

Tak jsem se klidně koupal s Cedrikem v řece, která byla zajímavá tím, že se po napití z ní dostal krásný průjem a dalo se v noci budit páníčky, aby s pejsky vyráželi do tmy kolem tábora. Taková malá očistná táborová kůra.

Na táboře se kromě boxerů vyskytovala i jiná havěť. Například zmije, kterou Cedrikova Terezka málem zašlápla. Pak brouci, kteří byli fakt nechutní na olíznutí. Házel jsem neskutečný ksichty, ale naštěstí se panička tak smála, že nestihla fotit. Jo a  taky jsem si přivezl blechu. Možná několik, ale panička zatím chytila a zabila jen tu jednu. A to samozřejmě nepočítám klíšťata, která byla díky počasí docela zalezlá a vylézala jen občas.

   Po celou dobu, co jsme na táboře byli, pobýval v autě  Cedrik. Jenže se se mnou moc nebavil a pořád jen spal. Nechtěl se ani honit a hrát si. Tvrdil, že je unavený z výcviku a že se před chatkou moc nevyspí. Nevadilo mi to, pomáhal mi zaslintat a zachlupatit moji červenou psí renaultboudu. Po týdnu dostala správnou patinu, ale páníčkové jsou tolerantní a nevadilo jim to.

   Ve čtvrtek se na táboře skládaly zkoušky, kterých jsem se měl původně také účastnit, ale páníček musel do práce, i když měl dovolenou. Jeho šéfka asi nepochopila důležitost mé přítomnosti na takovéto akci. Je pravda, že se mnou mohla cvičit panička, ale řekla, že se s takovým hovadem  nebude vláčet po place, když ji zrovna vytrhli zub. Vůbec se nebudu šťourat v tom, jak to asi myslela. Škoda, mohl jsem mladé naučit různé mazácké fígle, třeba jak se fofrem zbavit náhubku a podobně. No, co naplat, tohle tedy nevyšlo.

 

 

 

12.6.2008      KLUBOVÁ  VÝSTAVA  BRANÍK

 

V sobotu 7.6. se konala Klubová výstava naší pobočky v Praze - Bráníku. Paničce chodily domů přihlášky všech pejsků a ona je připravovala do tabulky pro katalog, který pak dělala Renata od Ciušky. A obálku navrhnul pan Krob, co má Strongiho. Sami vidíte, koho dal na obálku. Je pravda, že katalog se jim všem moc povedl a byli za něj pochváleni.

Renata od Lottárka nechala vyrobit trička s logem pobočky. Zřejmě budou fungovat asi jako můj čip, nebo psí známka. Kdyby se někam naše paničky a páníčkové zatoulali, tak aby je pak jiní dvounožci mohli vrátit na pobočku.

Na výstavu přišlo několik mých synovců, bráška Cézar  a naše Jindřiška. Druhý brácha Cedrik, se kterým se snesu, jel raději na svatbu kamarádky své paničky. Na svatbě je spousta dobrot, možná proto??

Počasí bylo hezké a já jsem si hodně pohrál s Jindřiškou. Pak mě páníček vzal domů, protože jsem tentokrát nastoupil pouze do třídy čestné. A tak jsem nezávodil o tituly.  Měl jsem tři týdny po operaci ramene, kdy jsem si někde nárazem uštípl kousek chrupavky a ta mě bolela. Panička říkala, že na jinou výstavu by se mnou nejela, ale za pobočku se kopat musí. Pokud nebudu kulhat. I s plešatým ramenem. Pan rozhodčí se divil, že jsem nastoupil do třídy, kde se nemůže získat žádný titul, jestli si to moji páníčkové nějak nepopletli. ☺

Den se myslím vydařil a panička pak mohla jít už v klidu večer spát.

Henrieta s páníčkem

   ....... a tady jsem já na titulní stránce :-)

Panička pomáhala s výstavou ( tři grácie )

 

18.5.2008     Dobřichovice - výcvik

 V sobotu jsme po nějaké době měli čas zajet do Dobřichovic na náš boxeří cvičák.

Napřed jsem se za sluníčka hezky vykoupal v řece. V té době o vesnici dál padaly kroupy na naše kamarády, kteří mířili za námi. Tráva na stopy byla vysoká, úplně jsme se tam s páníčkem ztratili, ale čuchalo se mi moc dobře.

Na kousání přijel pan Hruška, který má boxery rád, páníčkům poradil a všechny nás moc chválil.

Po cvičení si všichni povídali, pekli klobásy, nám samozřejmě dali také. A pak jsem si mohl zaběhat. To když byl plac prázdný a zůstal jsem tam s půlroční kamarádkou Airin.

V Dobřichovicích se mi moc líbí a už se těším na další cvičení. To už budu mít zdravou nožičku, budu běhat ještě rychleji.

 

 

3.5.2008     Jarní závod   HAPPY DOGU

 V sobotu jsem jel s páníčky na Den boxera, na kterém se konal také Jarní závod Happy Dogu. To je firma, která pro mě vyrábí vitamíny, které mi pak panička schovává do taveného sýra. Dělám, že je nevidím a aby měla radost, tak to polykám.

Tahle firma kromě jídla má spoustu jiných zajímavých věcí, jako krásné modré mističky na jídlo, váčky na pamlsky - také krásné modré  a další spoustu hezkých a užitečných věcí.

Závod začal na louce u lesa, kam jsme museli dojet autem. Počasí docela šlo, až kolem poledne začalo sluníčko docela hřát. Stopy zahájil bráška Cedrik, který byl vyhodnocen jako nejlepší v ZM a já jsem končil. Měl jsem nejlepší stopu v ZVV1. Pan rozhodčí mě moc chválil a už se těšil, jaké budou moje výsledky v ostatních částech zkoušky.

Na poslušnosti a obrany jsme se vrátili na cvičák. Když přišla řada na mě, začínalo pršet. Ležel jsem v odložení vzorně, dokud nezačaly padat kroupy. To jsem se rozhodl, že na tohle se mohu vykašlat, ale pan rozhodčí už mával, abych se šel schovat. Jenže mě rozbolela noha a tím pro mě závod končil. Panička říkala, že musím na nějakou operaci, což netuším co je za lumpárnu, ale dovolili i nakonec alespoň trochu si kousnout do figuranta. To je vždycky odměna nás pejsků.

I když jsem závod nedokončil, vyhrál jsem díky stopě  a pár bodům z poslušnosti tu mističku a mošničku na piškoty. Taky jsem se opravdu snažil a pan rozhodčí říkal, že ho potěšilo, že v dnešní době i boxeři dokáže tak hezky cvičit. A tím potvrzují, že pracovní plemeno nejsou jen tak pro nic a za nic.
 

 

29.2.2008     Naše děti vyrostly

 

V sobotu už půjde Henrietka do nového domova. Hanýsek ještě nemá své páníčky. Alespoň si ho ještě chvíli užijeme. Je radost být s nimi. ☺ Oba jsou úžasní, milí a Hanýsek už i hlídá. Je zvídavý, čistotný, učí se chodit na vodítku. Velkých psů se nebojí, docela si troufá i na tátu.

 

20.1.2008       POPRVÉ  ZA  POTOMKY

 

Dneska jsem se byl poprvé podívat za štěňaty. Vůbec jsem netušil, co mě čeká uvnitř domu. Cia se napřed dívala maličko divně, ale pak nechala moji paničku, aby mi oba naše potomky  ukázala a tvářila se jaksepatří hrdě.

To já se díval na ty prcky  jako osel a nakonec jsem se z toho rozčilení rozslintal. Ta malá začala pískat skoro jako moje hračky doma, když do nich šťouchám bradou. Mohlo by to s ní možná fungovat stejně ?????  Nenechali mi to vyzkoušet. Zkusím to tedy jindy.

 

 

19.1.2008       Šampion šampionů 2007 (výstava)

 

Konal se v hotelu TOP v Praze. Přišel jsem, viděl jsem a byl jsem rád, že jsem po druhém kole mohl jet domů, protože to vůbec nebyla legrace. Čekání bylo úmorné a hlavně lidé byli občas tak ospalí, že klidně nacpali své psy jinému psovi rovnou do tlamy. Třeba mně :-).

 Byla tam s námi Terezka a rovnou odtud jsme jeli za Ciuškou, štěňátky a Andulkou. To bylo z celého dne to nejlepší.

 

 

10.1.2008

Největší  a  nejradostnější  událost  nového  roku - narodila se nám první štěňátka.

BARON   x  CIA  OD  KOSTELA  SV. GABRIELA

 

 

2. 12. 2007 KŘENICE


Vždycky když panička řekne "Baronku, jedeme za pejskama", kouká z toho nějaká psina.  Nebylo tomu jinak i tuto neděli. Vůbec mi nevadilo, že jsem si musel trochu přivstat, stálo to za to.

 

 

20.11.2007

Na zahrádce jsem se sešel s Ciuškou a proběhlo moje první krytí. ♥

 

 

26.10.2007

 

1.10.2007 PRODLOUŽENÝ  VÍKEND  V  PIKOVICÍCH

 

Na tuto akci jsem vyrážel s páníčky až v pátek v poledne, protože strašně pršelo. Páteční odpoledne už proběhlo částečně i za sluníčka a další dny byly krásné. Když bylo volno, chodili jsme do lesa na houby. Nejvíc mi baví sbírat bedly. Napřed zkusím, jestli to není třeba pískací hračka a posléze jsem vymyslel, že je budu aportovat.

Výcvik se mi líbil, kousání bylo prima, na stopy je tam krásná tráva, vstával jsem rád. Baví mi každá činnost, kterou mi někdo vymyslí, jinak hrozí, že si nějakou vymyslím sám.☺Navíc tu byly také psí kamarádky, krásně jsem si zaběhal s Agí.

 

 

8.9.2007 SLOŽENA  ZKOUŠKA  ZVV1

 

 tímto byly splněny podmínky na udělení titulů :
Český šampion  a  Šampion Boxerklubu ČR

 

 22.8.2007  Kunžak  

Tuto sobotu odjíždím už podruhé na Psí tábor, který pořádá náš kynologický klub. Letos je mým páníčkům již naprosto jasné co nás čeká, co nesmějí nechat doma a tak podobně. Budu bydlet s Terezkou a bráškou Cedrikem, který jede také. Navíc se tam  také setkám s kamarády z Dobřichovic. S ostatními se znám z loňska, s figuranty jsem byl spokojený,protože mi moc chválili jak koušu a navíc budu cvičit  s Eliškou, se kterou mi to moc baví. Už se moc t ě š í í í í í m    ☺

9.7.2007     VÝCVIKOVÝ  TÁBOR  PIKOVICE

    
V neděli jsem s páníčky odvezl na tábor naší pobočky BK milovaného figuranta Petra, abych se pochlubil, jakého máme v Dobřichovicích na cvičáku kámoše. Bylo napřed trochu horko, ale všichni jsme se chodili koupat do řeky a to bylo skvělé. Měl jsem tam oba brášky Cézara a Cedrika. S tím si pořád ještě hrajeme, tak i v té řece jsme se koupali spolu.

Vůbec se nám nechtělo domů, jeli jsme až v noci a ve středu za nimi zase pojedeme. Už se moc a moc těším. ☺

 

 

 

23.6.2007     Mezinárodní výstava Krakow - V1, CWC

 

27.5.2007    ZZO s Eliškou
 
Dneska jsem byl na výletě na Hluboké za Eliškou Nedvědovou  abychom zkusili, jak nám to spolu půjde v září na zkouškách. Tak jsme si udělali ZZO na výbornou. Malá zkouška, ale je. Zvládl jsem ji s prokousnutým uchem, co mi tam udělal jeden místní ovčoun.

 

3.3.2007     Od  11.11.2006  se začalo  pár nadšenců scházet v Dobřichovicích u Prahy na  malém cvičáčku. Snažíme se nevynechat žádnou sobotu, protože se z nás stala super parta a psi se sem opravdu těší. Nová fota Barona ke shlédnutí v galeriích na  www.canisassistence.wz.cz výcvik

 

2.11.2006     Vytvořili jsme nové webové stránky k projektu "CANIS ASSISTANCE" 

 

30.4.2006     MVP Praha - udělen  j i ž  p o d r u h é  !!  titul BIG

 

15.10.2005     Prošel jsem zkouškou chovnosti - povaha 6